V posledních týdnech jsme svědky velkého pádu ruského rublu. Ten je významně navázaný na cenu ropy, která se nyní dostává pod 30 dolaru za barel. Rubl na to reaguje velkým oslabováním a míří k 78 USDRUB.
Abychom zjistili, kam až se rubl může propadnout, podívejme se do minulosti. V polovině roku 2014 byla situace podobná ve vývoji ropy i ruské měny. Tehdy stál barel ropy 115 dolarů a kurz rublu k dolaru se kotoval na hladině 34,46 USDDRUB. Kvůli snižující se poptávce po ropě se její cena propadla na 47 dolarů za barel. To samozřejmě znamenalo pro rubl problém a do půl roku oslabil až nad 68 USDRUB.
Dnes jsme znovu svědky pádu ropy a oslabování rublu. Zatímco ropa zlevnila z více než 70 USD/barel k aktuálním 28,30 USD/barel, oslabení rublu není tak dramatické. Ruská měna se nachází na velmi slabých úrovních těsně pod 80 USDRUB. Svého historického minima 84,21 USDRUB, dosáhl rubl začátkem 2016. Pokud bychom situaci z roku 2014 napasovali na dnešní dění, rubl by musel oslabit až k 123 USDRUB.
To se z dnešního úhlu pohledu zdá jako nereálné, ale musíme si uvědomit, že na přelomu let 2014 a 2015 ruská centrální banka velmi aktivně skokově zvedla sazby přes noc o 6 pb. na 17 %. Dnešní klíčová úroková sazba je na 6 %, takže prostor pro podporu rublu je značný.
Ropa v nejbližších týdnech, vzhledem ke světovému ekonomickému útlumu pravděpodobně zdražovat nebude, takže ruská centrální banka bude muset přistoupit k razantnějšímu zvýšení sazeb. Ruský rubl je nyní v blízkosti svých historických minim a cestu ke stanovení dalších má zcela otevřenou. Státní kasa bude významně trpět nízkými příjmy z cen ropy, a to bude znamenat hrozbu pro ekonomickou výkonnost země. Silný dolar bude hrát navíc do karet rostoucí inflaci, kterou bude muset centrální banka krotit právě vyššími úroky.
Další velkou neznámou je dopad koronaviru na ruskou ekonomiku. Pokud se podíváme na světovou mapu šíření COVID-19 zjistíme, že Rusko je téměř nezasažené. To se vzhledem k propojenosti čínské a ruské ekonomiky zdá jako velmi nepravděpodobné, takže vyvstává otázka na relevanci informací, které proudí z Ruska. Situace může být doslova jakákoli, od velmi nízkého počtu zasažených, až po scénáře podobné nejpostiženějším zemím světa.
Pokud z ruské strany dojde k drastickým opatřením proti nákaze koronavirem, spojené s omezováním pohybu osob a fungováním ekonomických subjektů, tamní křehká ekonomika se velmi snadno dostane do velkých problémů. V roce 2019 rostla o 1,3 % a nic nenasvědčuje tomu, že by se na klesajícím trendu (v roce 2018 to bylo o 2,5 %) mělo něco změnit. Otázkou zůstane, o kolik se ekonomika propadne.
