Poslední zprávy z Ruska ukazují na propad ekonomiky v mnoha oblastech. Na rozdíl od poklesu zbytku světa jsou vidět hlubší problémy, které tkví v závislosti státní kasy na příjmech z prodeje ropy a izolovanosti země.
Velmi důležitou součástí ruské ekonomiky je zahraniční obchod. V březnu se obchodní bilance propadla na 9,31 mld. USD, což je nejhorší výsledek od druhé poloviny 2017. Ještě před čtyřmi měsíci se pohybovala na hranici 14,7 mld. USD. V té době se však cena ropy držela nad 60 dolary za barel. Úměrně k tomu, jak se začátkem letošního roku cena černého zlata propadala, a v dubnu se podívala až pod 10 USD/barel, se snižovala hodnota zahraničního obchodu Ruska.
V posledních letech Rusko posiluje roli státu v ekonomice. Po kontroverzním zabrání Krymu, „západ“ uvalil na Rusko sankce, které je opětovalo. Vedlejším efektem může být nižší zadlužení ruských podniků, které se nedostanou na mezinárodní kapitálové trhy. To však znamená omezené finanční prostředky na rozvoj a investice. Suplování finančních trhů státem příliš nefunguje, protože to prakticky vede k jejich zestátnění. Zatímco v letech „před Krymem“ se pohybovalo ruské HDP daleko nad 5 %, dnes Rusko jen klouže po povrchu nuly a v průměru má co dělat, aby ekonomický růst byl alespoň nějaký. V 1.Q letošního roku rostla ruská ekonomika o 1,6 %, a i to bylo výrazně pod odhady trhu.
Izolovaná země, kterou V. Putin tvrdošíjně buduje pod vlajkou soběstačnosti, nemůže dlouhodobě dosahovat výraznějšího růstu. Za současné politické orientace Ruska je klíčem k vyššímu a rychlejšímu tempu ekonomiky pouze růst cen ropy a plynu. Ruský státní rozpočet je postaven na ceně ropy ve výši 40 USD/barel. Fond, do kterého jdou „nadbytky“ při vyšší ceně na světových trzích, může poskytnout zásadní polštář ruské ekonomice v horších dobách. Rezervy se kumulovaly především ve zlatě, jehož cena v posledních měsících roste a nyní se pohybuje kolem 1750 USD/unci. Otázkou je, jak dlouho tento polštář ještě vydrží držet ruskou ekonomiku nad vodou.
Průmyslová výroba ve třetím měsíci tohoto roku vzrostla o 0,3 %, což je nejnižší číslo za posledních jedenáct měsíců. Maloobchodní tržby vzrostly v březnu o 5,6 %, což bylo nejvyšší číslo od července 2012 a jednalo se o čtvrtý měsíc v řadě kontinuálního nárůstu. Na první pohled se jedná o skvělý výsledek a za normálních okolností by ukazoval na rostoucí ochotu Rusů utrácet a na nízkou obavu o jejich budoucí příjmy. Situace je však složitější, protože v minulém roce rostly poměrně robustním tempem ceny. Od loňského května, kdy index spotřebitelských cen vzrostl o 5,1 %, jdou spotřebitelské ceny dolů, avšak letos v dubnu dosáhly opět na hranici 3,1 %. Největší podíl na růstu cenové hladiny měly především ceny potravin, které vzrostly o 3,5 %.
Vysoká inflace implikuje vyšší sazby ze strany ruské centrální banky, které šly na posledním zasedání koncem dubna dolů z 6 % na 5,5 %. Na příštích zasedáních budou nejspíš centrální bankéři přitlačeni k dalšímu snižování sazeb, aby pomohli ruské ekonomice. Hrozba inflace není vysoká a je třeba nízkými sazbami zmírnit dopady koronaviru na ekonomiku.
V loňském roce, i začátkem tohoto, se nezaměstnanost držela velmi stabilní a až na výjimky se pohybuje kolem 4,5 %. Nejnovější číslo z března ukazuje na 4,7 % podílu nezaměstnaných. Počet lidí bez práce se dlouhodobě nikterak zásadně nemění, což ukazuje na stabilní trh práce. Vzhledem k šíření koronaviru očekáváme v dalších měsících výrazný nárůst nezaměstnanosti.
Většina dostupných ekonomických statistik je z března, kdy Rusko bylo údajně jednou z mála zemí, kterou koronavir téměř nezasáhl. Dnes je situace úplně jiná a Rusko je druhým nejpostiženějším státem na světě. Bohužel, čím izolovanější ekonomika, tím pomalejší a strastiplnější restart po zvládnutí koronaviru očekávejme.
