V zemích platících eurem se v srpnu meziročně snížily ceny o 0,2 % a meziměsíčně dokonce o 0,4 %. Evropské sazby a inflace jsou v souladu, české sazby a inflace v přímém rozporu. Ukazuje se, že přijetí eura by bylo velkou chybou.
Naposledy šly v eurozóně ceny dolů v květnu 2016. Snižující se ceny jsou na první pohled dobrou zprávou pro spotřebitele, ale velkým strašákem pro ECB. Pokles cenové hladiny krátkodobě nepředstavuje žádné potíže, ale pokud by ceny klesaly několik měsíců po sobě, může to být citelný problém.
Pokles cen vítá každý spotřebitel, ale pouze do té doby, než se to dotkne jeho příjmové stránky. Úskalí snižujících se cen totiž tkví v tom, že nižší ceny znamenají nižší tržby pro maloobchodníky, ti následně zareagují dalším snížením cen v rámci konkurenčního boje a v zájmu zachování tržeb. To však funguje do určité míry a přetlak nabídky nakonec povede k jejímu poklesu. Jednoduše řečeno, některé firmy situaci nezvládnou a skončí. Ostatní obchodníci dál povedou boj o místo na trhu, dokud ceny budou moci snižovat. Následuje škrtání dalších nákladů jako omezení produkce, snižování platů, propouštění a spirála, která končí na úřadě práce je na světě.
Evropská a česká inflace
ECB udělá maximum pro to, aby se z deflace co nejdříve evropská ekonomika dostala. Sazby jsou nyní na nule, takže tento manévrovací prostor je vyčerpán. Pokud by ceny šly dlouhodobě dolů, přichází na řadu další kvantitativní uvolňování, neboli tisk peněz, což by mohlo nastartovat inflaci.
Česká republika je v naprosto jiné pozici. Sazby ze strany ČNB jsou na 0,25 %, takže jejich sražení na technickou nulu je ještě možné. Ceny v ČR nejenže v červenci vzrostly o 3,4 %, ale tempo jejich růstu se ještě zvýšilo, což je v přímém rozporu s politikou ČNB. Rychlost snižování sazeb v první polovině roku bylo pod vlivem koronaviru, ale realita ukázala, že tato rozhodnutí nebyla úplně šťastná. Ceny v ČR budou pravděpodobně v budoucnu klesat, ale tempo bude nejspíš výrazně pomalejší, než jaké čekala ČNB.
Situace v ČR je v EU naprosté unikum. Ostatní srovnatelné země, které neplatí eurem jako Polsko nebo Maďarsko mají sice také rostoucí ceny, ale tamní centrální banky nespěchaly se snižováním sazeb tak rychle, jako ČNB. Sazby v těchto zemích stále korespondují s vývojem cenové hladiny, což pro ně znamená nižší růst cen.
Takto by to vypadalo, kdybychom přijali euro
Zcela jasným příkladem, proč by přijetí eura v ČR bylo velkou chybou je, že ECB má sazby na nule a ceny klesají, zatímco ČNB má sazby de facto také na nule, ale ceny rostou.
Tato situace tedy skvěle ukazuje, že pokud by ČR přijala euro, budeme mít stále českou inflaci, ale evropské sazby. Pro české spotřebitele by to znamenalo výrazně vyšší růst cen, což se právě dnes děje. Evropské sazby by jednoduše řešily evropskou inflaci, nikoli českou, na kterou potřebujeme 2T REPO sazbu na vyšších hodnotách.
