Existence vakcíny, hladké předání moci v USA, špatná data z US trhu práce, pokles averze k riziku a J. Yellen, coby ministryně financí USA jsou hlavními faktory poklesu dolaru. Koruně brání v dalším posílení stav domácí ekonomiky a veřejných financí.
Americký dolar nezažívá dobré časy. V posledních dnech se propadá a dnes ráno otevírá kolem 1,212 dolarů za jedno euro. Takto slabý byl naposledy koncem dubna 2018. Koruna z jeho pádu těží a dostává se pod 21,80 USDCZK.
Za oslabováním dolaru stojí hned několik důvodů. V hlavní roli je pokles rizikové averze na trzích. Ta stojí nejen za poklesem dolaru, ale také např. zlata či stříbra. Aktiva, do kterých se investoři přesouvali v posledních měsících, jsou chápána jako uchovatelé hodnoty a bezpečné přístavy. Vzhledem k vyšší chuti riskovat se hráči na trhu přesouvají do rizikovějších, ale potenciálně výnosnějších, aktiv.
Velkou měrou k vyššímu klidu na trzích přispěl D. Trump svou ochotou předat J. Bidenovi moc. Na vakcíny, které byly ještě před měsícem s velkým otazníkem, dnes státy dělají naprosto reálné objednávky a Velká Británie je nejblíže startu očkování obyvatel. Pravdou je, že definitivní řešení C19 je pouze vakcína.
Dolaru nepomáhá ani fakt, že v budoucí Bidenově administrativě se ministryní financí stane J. Yellen, která je ze svého šéfování FEDu dobře známá svým příklonem k expanzivní politice. Vyřešení ekonomické situace USA pod její taktovkou půjde nejspíš přes tisknutí dolarů.
Dolar se nemůže opřít ani o data z tamní ekonomiky. Včerejší čísla z US trhu práce o nově přijatých zaměstnancích zklamala. Práci v listopadu našlo pouze 307tis. lidí, což je výrazně pod odhady trhu a nejméně za poslední čtyři měsíce. Trh práce v USA jde nahoru, ale tempo je zatím velmi pomalé.
Česká koruna nejspíš nebude pokračovat v posilování proti dolaru, ale nejspíš nebude tak rychle ztrácet. V dalších týdnech se sice ještě můžeme dostat k silnějším úrovním, ale střednědobě uvidíme spíše návrat nad 22 korun za dolar a výše. Dlouhodobějšímu posilování koruny stojí v cestě tempo domácí ekonomiky a především stav veřejných financí. To může mít potenciálně negativní dopad na rating země a tedy na zvýšené náklady na obsluhu dluhu.
