Letošní červen byl z pohledu centrálních bank velmi zajímavým měsícem a měl by zpozornět každý, kdo se domnívá, že přijetí eura v ČR je dobrý nápad. Tato otázka se může stát jedním z témat nadcházející předvolební kampaně pro sněmovní volby. Odhlédneme-li od faktu, že se jedná o ryze politické téma, jsou zde také ekonomické faktory.
Jednou z mnoha klíčových změn po přijetí eura je přenesení převážné části kompetencí z České národní banky (ČNB) na Evropskou centrální banku (ECB). To se týká také role ČNB, coby vykonavatele měnové politiky a dohlížitele na cenovou stabilitu. Jinak řečeno, ČNB pečuje o to, aby se inflace v ČR držela poblíž plánované úrovně. Pokud by hrozil pád cen, případně jejich přemrštěný růst, centrální bankéři mohou zasáhnout a zvýšit, nebo snížit základní sazbu. To se právě stalo v první polovině června, kdy ČNB zvedla tuto sazbu o 25 bodů na 0,5 %. Zdražením peněz chce ČNB docílit snížení tempa růstu cen zboží na pultech obchodů.
V červnu také zasedala ECB, a i když je inflace EMU (evropská měnová unie – země platící eurem) vysoká, evropští centrální bankéři nezasáhli. Co to znamená? ECB se rozhoduje na základě celkové inflace celé EMU a na tu by „česká inflace“, v případě přijetí eura, měla jen nepatrný vliv. Pokud bychom v červnu platili eurem nastala by situace, kdy by ČNB zvyšovala sazby, aby české ceny nešly rychle vzhůru. ECB k tomuto kroku však nepřistoupila a tím by domácí ceny mohly dál růst. Klíčová sazba ECB je dnes na nule, česká sazba je ve výši 0,5 %, více odpovídá české inflaci a je tudíž výhodnější pro českého spotřebitele.
ECB prognózuje, že v letech 2021, 2022 a 2023 bude v EMU inflace hodnotu 1,9 %, 1,5 % a 1,4 %. ČNB však počítá s růstem cen pro další roky o 2 % a zdá se, že minimálně za letošní rok se budeme pohybovat spíše u 3 %. S eurem bychom měli vyšší inflaci, ale evropské nízké sazby, které jí nedokážou účinně srazit. To by nutně vedlo k rychlejšímu růstu cen zboží pro koncové spotřebitele, než je tomu reálně dnes.
Zatímco ECB je v pohledu na stabilní evropské sazby de facto jednotná, na posledním zasedání ČNB pro ponechání sazeb hlasovali pouze dva centrální bankéři. Pro zvýšení hlasovalo zbylých pět členů bankovní rady, z nichž jeden byl dokonce pro rychlejší utažení měnových podmínek a zvedl by sazbu o více než 0,25procentních bodů. Guvernér ČNB J. Rusnok také uvedl, že by si dokázal letos představit zvýšení sazeb na každém dalším zasedání, takže do konce tohoto roku by šly sazby nahoru ještě třikrát. Pro příští rok vidí jako možné taktéž trojí zvýšení sazeb. Tento přísný přístup vůči inflaci je v kontrastu s postupem ECB. Tedy i v roce 2022 bude ČNB nejspíš zvedat sazby, ale ECB se k takovému kroku zatím příliš nechystá.
Pokud bychom dnes skutečně platili eurem, měli bychom nízké „evropské sazby“, ale vysokou „českou inflaci“, jinak řečeno, ceny v ČR by letěly vzhůru mnohem rychleji, než tomu je s plnými kompetencemi ČNB a českou korunou v peněženkách.
