Index mizérie se za posledních sedm let výrazně proměnil. Dnes mají lidé práci, ale za mzdu si koupí čím dál tím méně. V roce 2014 se ceny téměř nezvedaly, ale nezaměstnanost byla mnohem vyšší.
Spotřebitele nejvíce zajímá otázka příjmů a výdajů rodiny. Tedy nízká nezaměstnanost a když zdražování, tak jen mírné. Součet míry nezaměstnanosti a inflace dá dohromady tzv. index mizérie. Ten v letos srpnu dosáhl na hranici 7,7 bodů, což je nejhorší hodnota od října 2014.
Konstrukce čísla tehdy a dnes je však zcela odlišná. Zatímco tehdy byla nezaměstnanost na úrovni 7,1 %, ceny se zvedaly o 0,7 %, takže index mizérie Čechů byl 7,8 %. Vysoká nezaměstnanost a nízké tempo růstu cen je klasickým doprovodným jevem slabého tempa ekonomické aktivity. Dnes jsme však v situaci, kdy máme robustní inflaci a k tomu průměrnou nezaměstnanost.
S tímto paradoxem bojuje ČNB zvyšováním sazeb, aby udržela inflaci na uzdě, ale je zde onen známý jev „importované“ inflace. Tu ČNB nezmění zvyšováním sazeb, takže efekt bude nanejvýš ten, že se zdraží ceny úvěrů a přiškrtí se velmi křehký ekonomický růst.
V tomto přístupu zvedání sazeb je ČNB prakticky zcela osamocena. Ostatní banky světa (snad až na maďarskou centrální banku) nechávají sazby prakticky na nule, aby podpořily ekonomický růst.
Index mizérie se bude do budoucna nejspíš ještě mírně zhoršovat. Inflace možná lehce ustoupí, ale stále se budeme pohybovat v těsné blízkosti 4% hranice. Nezaměstnanost se bude naopak vzhledem k ukončení sezónních prací a příchodem podzimních a zimních měsíců zvedat, takže je zde velká šance, že se situace českých spotřebitelů ještě zhorší.
