Jako každý rok, i letos, dostala vláda doporučení ohledně přijetí eura. Podle zprávy Ministerstva financí ČR a ČNB by Česká republika neměla stanovovat termín přijetí eura. Vláda se tímto doporučením bude řídit a ČR se cestou směrem k euru zatím nevydá. V aktuální situaci C19 je přijetí eura jedna z posledních otázek, které si lze položit, ale stále platí naše povinnost dělat vše pro to, aby ČR přijala společnou evropskou měnu. Zavázali jsme se k tomu vstupem do EU v roce 2004. Pro EU by ČR v eurozóně (země platící eurem) znamenala vzpruhu, protože právě v těchto dnech vrcholí jednání s Velkou Británií o obchodní smlouvě po brexitu. Nové kandidátské země se do EU a eurozóny nehrnou.
K tomu, aby země přijala euro, musí splnit pět základních tzv. maastrichtských kritérií, z nichž některé jsou fiskální a jiné monetární. ČR nyní plní stěží dvě, ale s jistotou jen jedno.
Kritérium stability devizového kurzu – NESPLNĚNO
Země, která chce přijmout euro, musí nejprve vstoupit do systému ERM II minimálně dva roky před samotným přijetím eura. Je to období řízeného kurzu domácí měny vůči euru. Cílem je sladit hodnoty obou měn a udržet směnný kurz bez větších výkyvů. Národní banka v tomto období svými operacemi řídí kurz a brání jeho nežádoucímu kolísání.
Kritérium cenové stability – NESPLNĚNO
Přistupující země nesmí překročit o více než 1,5 % průměrnou roční inflaci tří zemí v eurozóně s nejnižší inflací. Letošní domácí inflace nejspíš překročí růst 3 %, což je na poměry ČR, ale i EU, vysoká úroveň. Ceny v ČR rostou příliš rychlým tempem, to znamená nesplnění tohoto kritéria.
Kritérium veřejného deficitu – NESPLNĚNO
Jedná se o pevně stanovenou hranici schodku státního rozpočtu. Ten nesmí v přístupových letech překročit 3 % HDP. Nacházíme se v roce, kdy je schválen deficit 500 mld. korun a na příští rok to vypadá na 320 mld. korun. Do této částky však ještě není započten vliv zrušení superhrubé mzdy a veškeré výdaje související s daňovými změnami. Hranici 3 % HDP tedy dalece překročíme.
Kritérium veřejných financí – SPLNĚNO ALE…
Země přijímající euro nesmí překročit 60 % HDP veřejného dluhu. Zjednodušeně řečeno se jedná o kumulaci deficitů státních rozpočtů. Veřejný dluh se tedy letos nejspíš zvětší o 500 mld. korun, což je plánovaný deficit letošního státního rozpočtu. Příští rok to může být velmi podobná částka. Ještě v roce 2018 jsme se pohybovali těsně nad 30 % a byli jsme de facto premianty nejen v EU, ale jednalo se o slušný výsledek i v rámci zbytku světa. Po letech 2019, 2020 a 2021 se hranici 60 % významně přiblížíme a dost možná ji překročíme. Hrozivý bude především nastavený trend. Je nutné, aby budoucí vlády duply v zadlužování státu na brzdu.
Kritérium sladěnosti úrokových sazeb – SPLNĚNO
Tímto kritériem země cílí konvergenci úrokových sazeb s ECB. ČR má nyní nastavenou základní 2T repo sazbu na 0,25 %. Sazba stanovená ECB je 0 %, takže rozdíl je dostatečně malý, abychom toto měnové kritérium splnili.
K samotnému přijetí eura vede dlouhá cesta. Od vstupu do EU se v ČR diskutovala otázka přijetí eura spíše jako politické téma, protože ekonomicky si Česká republika mohla euro dovolit. Nyní je situace odlišná. Dnes by přijetí eura bylo nejspíš ekonomicky těžko řešitelné. Politické tlaky nejsou žádné a především by se ve Sněmovně složitě hledala koalice pro toto rozhodnutí. Důležitým faktorem je i veřejné mínění, které je v ČR nastaveno spíše proti společné evropské měně. Stranám podporující tento návrh by politické body nepřinesl. Dá se čekat, že podobné argumenty bude možné definovat i v dalších letech, takže eura se v peněženkách Čechů ještě hodně dlouho neukážou.
