Situace na trhu práce stále více rozevírá nůžky mezi nezaměstnaností žen a můžu. Zatímco ženy měly v dubnu nezaměstnanost 4,3 %, muži pouze 3,9 %. Rozdíl mezi oběma pohlavími na trhu práce byl tedy 0,4 procentního bodu, přičemž většího rozdílu jsme dosáhli naposledy v říjnu 2019. Ještě v lednu letošního roku rozdíl mezi nezaměstnaností obou pohlaví byl jen 0,1 procentního bodu.
Nejsnáze najdou ženy práci v Prostějově. Tam je jejich podíl na všech uchazečích, kteří opustili evidenci úřadu práce, téměř 57 %. V okrese Praha-východ je jich necelých 53 %. Naopak tragická úspěšnost zaměstnávání žen je v Prachaticích nebo Šumperku, kde je jejich úspěšnost nalezení vhodné pracovní nabídky pouhých 25 %.
Dubnová čísla ukazují dále na velké rozdíly co do počtu nově příchozích uchazečů na úřady práce. Největší podíl na celkovém počtu nově příchozích žadatelů o zaměstnání na úřad práce mají ženy v okresu Praha-západ, celých 58 %. Naopak nejméně chodí ženy na pracovní úřad v Karviné, pouze 34 %.
Karviná, okres plný rozporů
Z pohledu okresů je rozdíl mezi nezaměstnaností obou pohlaví pro ženy nejpříznivější v Karviné a to o 1,8 procentního bodu, což je v rámci republiky bezkonkurenčně nejlepší výsledek. Celková čísla však ukazují, že se jedná o nejhorší okres v ČR s nezaměstnaností 9,3 %. Celorepubliková data za duben ukázala na míru nezaměstnaných 4,1 %. Karviná dále drží nelichotivé prvenství v počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo, kterých je 12,5, v rámci republiky je to jen 0,9 žadatele o práci. Také meziměsíční přírůstek počtu lidí bez práce je největší v tomto okresu, plné 3,4 %.
Největší rozdíly mezi nezaměstnaností žen a můžu podle krajů ukazují na dva extrémy. Zatímco v ústeckém kraji je pro ženy situace nejhorší, jelikož na nezaměstnanost můžu ztrácejí celý jeden procentní bod, v moravskoslezském kraji, jako jediném v republice, mají ženy nižší nezaměstnanost, než muži a to o 0,3 procentního bodu. To je dáno tím, že tamní hlavní pracovní obory jsou primární, tedy dobývání nerostných surovin, případně těžký průmysl, který zaměstnává především muže. Ty jsou ovšem dlouhodobým problémem tohoto regionu a jelikož se v něm ženy tolik nevyskytují, nejsou ani náchylné na potíže spojené s nezaměstnaností.
V dalších měsících se dá čekat, že s výrazným otevřením sektoru služeb, který je doménou žen, se bude jejich postavení na trhu postupně zlepšovat. Na celkovém obrázku propastných rozdílů v rámci republiky se mezi pohlavími zřejmě nic zásadního nezmění. I zde však existuje naděje. Stávající situace žen na Prachaticku a na Šumpersku je tristní. Jelikož však mají tyto okresy relativně nízkou celkovou nezaměstnanost je šance, že se dosavadní trend neúspěšného nalezení vhodné pracovní nabídky pro ženy v otevřením ekonomiky podstatně zlepší.
