Tradičně největším obchodním partnerem pro ČR je Německo. Do které země se čeští exportéři v posledních letech dostávají čím dál častěji? Proč se jim tam daří a jaké obory táhnou? Kde se českým firmám naopak nedaří a proč?
Zahraniční obchod skončil loni v přebytku 149 mld. korun, přičemž import se zvýšil o 0,6 % a export o 2 %. Podrobná analýza ukazuje, že až na výjimky se v posledních osmi letech vývoz do většiny zemí kontinuálně zvyšuje. Od roku 2012 až do 2019 vč. se nemění pořadí zemí, do kterých vyvážíme největší objem produkce. Co se týče tempa růstu objemu exportu, je však situace zcela odlišná.
Země, do kterých se nejvíce zvýšil export 2012 – 2019
Z pohledu celkového objemu vyvezeného zboží z ČR je na 15. místě Rumunsko, ale progres exportu ho řadí na čtvrtou nejlepší pozici. Vývoz se totiž zvýšil o 103 %. Za posledních osm let se tedy více než zdvojnásobil. Nejrychleji roste export v odvětví motorových vozidel (171 %) a elektroniky (104 %).
Náš celkově devátý největší obchodní partner v oblasti vývozu bylo loni Maďarsko. Objem exportu se tam od roku 2012 zvedl o 111 %, přičemž se nejvíce dařilo (růst o 249 %) výrobcům v oblasti reaktorů, kotlů a mechanických nástrojů. Vývozcům motorových vozidel se zvedl export o 210 %.
Na 28. místě celkového objemu vývozu za posledních osm let je Mexiko. Do středoamerické země se zvedl export o 112,2 %. Statistice opět vévodí obchod s motorovými vozidly, traktory a jinými vozidly, který vzrostl o 188 %.
Absolutním favoritem a zemí, do které český export rostl od roku 2012 bezkonkurenčně nejrychleji, je Španělsko. Vývoz do jihoevropské země vzrostl o neuvěřitelných 138 %. Tato statistika je o to zajímavější, že se nejedná o malého obchodního partnera. Pro ČR představuje Španělsko desátou nejdůležitější zemi, kam míří české zboží. Struktura oborů se nemění, automobily vzrostly o 248 %, přístroje pro záznam a reprodukci obrazu a zvuku o 98 %, a reaktory, kotle a mechanické nástroje o 95 %.
Pravdou je, že analýza se zabývá pouze zeměmi, do kterých český export znamená v absolutním vyjádření zajímavou hodnotu. Například export do Irska se ve stejném období zvýšil o téměř 180 %. Vadou na kráse tohoto čísla je fakt, že celkový objem vývozu do této země loni těsně překročil hranici 22 mld. korun. Podobně bychom mohli pokračovat u všech 216 vývozních obchodních partnerů, ale nízká srovnávací základna a celkově zanedbatelné číslo exportu v absolutním vyjádření by celou statistiku výrazně zkreslilo.
Země, do kterých se objem vývozu nejvíce propadl
Nelichotivou první pozicí a zároveň jednoznačně největším zklamáním posledních osmi let, je pro vývozce Rusko. Ještě v roce 2012 zaujímalo Rusko 7. příčku v celkovém objemu vývozu. Loni mu patřila až 12. pozice, protože export se tam propadl o více než 16 %. Zdánlivě se nejedná o vysoké číslo, ale další zemí, do které český vývoz klesl, je Bělorusko (9,6 %), Korea (3,5 %) a Austrálie (1,2 %). Z toho je patrné, že oněch „ruských“ 16 % je podstatný výsledek.
Vliv sankcí vůči Rusku se na českém exportu značně projevil. Zatímco v roce 2014 dosáhl objem vývozu 113 mld. korun, následující rok to bylo pouze necelých 79 mld. korun. Na úplné dno se dostal v roce 2016 (75 mld. korun.). Ani po šesti letech od zavedení prvních sankcí se export do Ruska nedostal na předešlé hodnoty.
Zajímavé je, že podobná situace je i v případě Ukrajiny. Vše vzniklo tím, že Rusko anektovalo ukrajinský Krym. Tím samo sobě podkoplo nohy a omezilo si dovoz. Export do Ukrajiny se propadl podobně jako do Ruska, kvůli bezpečnostní situaci, především na východě země. Ten se zmítal poměrně dlouhou dobu ve válečném stavu, ale v dalších letech se export dostal na „předsankční“ hodnoty a srovnání let 2012 a 2019 ukazuje růst o 5,3 %. Čeští exportéři se tedy na Ukrajinu dokázali vrátit. Nutno dodat, že celkový objem vývozu na Ukrajinu tvořil v roce 2012 méně než třetinu ruského, ale loni to byla už více než polovina. Největší propad českého exportu do Ruska je v odvětví motorových vozidel, a sice o 37 %.
Jak bude vypadat vývoz v dalších letech
V dalších letech se dá čekat pokračování v trendu rostoucího exportu do drtivé většiny zemí. Mezi proexportní faktory patří stále i česká koruna. Je sice silná, v posledních dnech se navíc vlivem růstu sazeb podívala až ke 24,90 EURCZK, ale stále o ní hovoříme jako o podhodnocené. Dále to jsou i ceny úvěrů, které rostou, pořád se však nachází na poměrně přívětivých úrovních. Optikou samotných zaměstnavatelů získá náskok ten, u kterého bude produktivita práce vždy vyšší, než intenzita práce. „Inkubátor“ v podobě intervencí ČNB je pryč a bude tedy záležet na tom, zda se se sílící korunou dokáží čeští vývozci dobře popasovat.
