Výkon běloruské ekonomiky je tak malý a uzavřenost země tak velká, že dopad koronaviru není citelný. Pro ČR je země A. Lukašenka 50. nejdůležitějším obchodním partnerem. Změna by režimu prospěla.
Země se desítky let ekonomicky nikam neposouvá. Poslední dění v Bělorusku ukazuje, že běžní obyvatelé mají A. Lukašenka dost. Otázkou je, zda Rusko se svou „pomocí“ nebude rychlejší, než EU. Jediný diktátorský režim Evropy je ostudou starého kontinentu. Srovnání se situací na Ukrajině pokulhává už jenom tím, že Bělorusko není rozděleno na proruskou a proevropskou část. Diktátorský režim je však schopen zajít mnohem dál pro uchování status quo. Téměř desetimilionová země má šanci na změnu, která se nemusí dlouho opakovat.
Běloruská ekonomika
Běloruský zahraniční obchod má trvale záporné saldo. V červenci země opět více zboží dovezla, než vyvezla, takže schodek dosáhl na hranici 137 mil. USD. Bilance sama o sobě může být zkreslující. Bližší analýza tohoto čísla ukazuje na meziroční pokles exportu o 14,6 % (2,3 mld. USD) a importu o 14,3 % (2,4 mld. USD). Pokud se tímto tempem propadají obě složky zahraničního obchodu, ukazuje to na nízkou aktivitu v ekonomice.
Inflace je v Bělorusku velký problém. Poslední čísla z července ukazují na meziroční nárůst cenové hladiny o 5,2 %. Ceny zboží mimo potravin se zvedly o 4,8 %, zatímco potraviny zpomalily svůj nárůst, když vzrostly o 4,6 %. Ceny služeb také snížily růst a vyskočily o 6,8 %. Ještě v roce 2016 však ceny rostly tempem vyšším než 10 %. V roce 2012 „dosáhlo“ Bělorusko hyperinflace, která je v Evropě něčím nevídaným, když cenová hladina rostla o více než 100 %.
Tamní centrální banka bojuje s vysokými cenami vyššími sazbami, přesto jdou dolů. Zatímco koncem loňského roku se klíčová sazba držela na hranici 9,5 %, na posledním zasedání minulou středu jí centrální bankéři ponechali na 7,75 %.
Včerejší data o běloruské průmyslové produkci za červenec skončila pádem o 2,5 %. V kladných číslech byla naposledy v prosinci a už v lednu se propadla o 5,8 %. Od té doby se marně šplhá zpět k růstu. Podíváme-li se však na výkon tamního průmyslu za 2019 zjistíme, že se držel prakticky celý rok u kladné nuly.
Bělorusko měří svůj HDP měsíčně a za červenec tamní ekonomika klesla o 1,6 %. Do záporu se země propadla v lednu, ale podobně jako v případě průmyslu, se celkový výkon ekonomiky v roce 2019 pohyboval kolem 1 % růstu. Z pohledu HDP je statisticky nezajímavé a fakticky diskutabilní, zda ekonomika o 1 % roste, či klesá, výsledek je, že se prakticky nemění a stabilita v dnešním světě znamená spíše pád.
Obchod s ČR
Bělorusku patřila loni 48. příčka nejdůležitějších zemí, do kterých české firmy vyvážejí své zboží. V roce 2019 jsme do Běloruska vyvezli zboží v hodnotě 7,1 mld. korun. V oblasti dovozu je to 55. pozice s 3,8 mld. korun. Řadí se tak mezi další země post sovětských republik jako je Kazachstán nebo Lotyšsko.
Dovozu z Běloruska dominoval obchod s produkty z oceli a železa, následovaly oleje, chemická hnojiva a obchod s dráty a kabely. Naopak ČR nejvíce vyvážela sofistikovanější zboží, jako jsou telefony a jiné audiovizuální přístroje, dále čerpadla a elektronické a signalizační zařízení pro železniční, tramvajovou, silniční či vodní dopravu.
Česká koruna k běloruskému rublu kontinuálně posiluje. Ještě začátkem roku se kurz držel na hranici 13,70 BYNCZK, ale začátkem letošního roku to bylo už jen 10,70 BYNCZK. Dnes koruna atakuje hladinu 9 korun za jeden rubl.
I když ČR nepatří mezi TOP obchodní partnery, české firmy mají na čem stavět a orientace země na západ by znamenala výrazné zotavení běloruské ekonomiky. Pokud se v Bělorusku stane nějaký hlubší převrat, ekonomice a zahraničnímu obchodu to jednoznačně prospěje.
