Zrušení superhrubé mzdy přijde státní kasu na desítky miliard korun, což bude v letošním schodku rozpočtu kapkou v moři. Změna výpočtu daně má nyní reálnou šanci na schválení. Blížící se volby tomu jen nahrávají.
V roce 2008 byla v ČR zavedena tzv. superhrubá mzda vládou Mirka Topolánka. Od té doby jí kritizovala levice a postupem času se jí chtěla zbavit i pravice, ale nikdy se na tento krok nenašla dostatečná koaliční podpora. A. Babiš patří k jejím dlouhodobým kritikům, přesto se k jejímu zrušení dosud neodhodlal. Hlavním argumentem byl vždy příliš vysoký výpadek v příjmech státní kasy, ale nyní se otevírá příznivé politické okno pro akci.
Průměrná hrubá mzda v 1. Q letošního roku byla v ČR 34 077 korun, superhrubá mzda 45 663 korun. Ve hře pro zaměstnance je rozdíl na dani mezi výpočtem ze superhrubé a hrubé mzdy, který činí 1 725 korun měsíčně v jejich prospěch. Pointou tohoto kroku je dostat tyto finanční prostředky do peněženek lidí, kteří je budou utrácet. To by mělo zpětně zvýšit spotřebu, podpořit maloobchodní tržby a část z těchto peněz vrátit do státní kasy skrz DPH. Odhady politických stran a ministerstva financí na výši ztráty plynoucí ze samotného zrušení superhrubé mzdy se liší, ale je jasné, že bude v řádu desítek miliard korun. Pokud vláda ponechá sazbu daně z příjmu na 15 %, jednoduchým výpočtem dojdeme k číslu převyšující 83,5 mld. korun. Stát uvažuje tuto díru v rozpočtu částečně zalepit bankovní, nebo elektronickou daní.
Proč by superhrubá mzda skutečně mohla skončit
Jedním z hlavních argumentů byl údajný příliš vysoký výpadek příjmů státního rozpočtu. Optikou letošního schodku, sahající na 500 mld. korun, se však nejedná o nic zásadního. Navíc se dá čekat, že i rok 2021 se ponese v duchu vysokého deficitu rozpočtu, takže negativní vliv ze zrušení superhrubé mzdy se do rostoucího dluhu hravě schová. Zrušení superhrubé mzdy může být chápáno jako nepopulární krok zvyšující schodek rozpočtu, ale pokud lidé uvidí na výplatní pásce více peněz, chmury z rostoucího státního dluhu rychle zmizí. Z krátkodobého hlediska se jedná o dobře „prodejný“ populární krok vlády ve prospěch občanů ČR.
Možná, že vládě do karet bude hrát i rostoucí nezaměstnanost. Jelikož se superhrubá mzda počítá z daně z příjmů a v dalších měsících se počet nezaměstnaných bude zvyšovat, výpadek příjmů pro státní rozpočet nebude takový. Může to znít jako kanibalismus, ale jakmile vláda přestane dotacemi pro podnikatele uměle udržovat při životě pracovní místa, která už řadu měsíců reálně neexistují a zachraňovat firmy, které by stejně nepřežily, počet lidí bez práce půjde raketově nahoru. Odhady se různí, ale s příchodem nového roku se nezaměstnanost pravděpodobně podívá nad 8 %. Vyšší nezaměstnanost může být skrytým argumentem, proč superhrubou mzdu zrušit právě teď. Spojitost s vyššími náklady na výplatu dávek v nezaměstnanosti nemusí být na první pohled patrná.
V neposlední řadě se může jednat o zrušení něčeho, co zavedla vláda Mirka Topolánka, kdy byl ministr financí M. Kalousek. Animozita mezi M. Kalouskem a A. Babišem je dobře známá. Tento krok může být tedy silným argumentem v předvolební kampani v očích voličů, kdy může jít o úklid dalšího kostlivce ve skříni z dob pravicových vlád.
Stávající vládě bude hrát do karet mnoho faktorů, na jejichž konci skutečně může přijít zrušení superhrubé mzdy. Vzhledem ke schodkům státního rozpočtu se taková šance nemusí dlouho opakovat, obzvlášť v situaci, kdy s tímto krokem souhlasí vláda i opozice. V nadcházejících volbách je na tak malou ovci až příliš vlků, protože se všechny politické strany budou snažit přesvědčit voliče, že zrušení superhrubé mzdy byl jejich nápad.
