Dnešní ekonomická data z USA jsou vhozenou rukavicí FEDu. Klíčová statistika spotřebitelských cen za květen totiž vykázala meziroční růst cenové hladiny o 5 %, zatímco trhy čekaly růst jen o 4,7 %. V dubnu ceny v USA povyskočily o 4,2 %.
Zrychlování růstu cen na pultech obchodů potvrzují dosavadní odhady, že síla spotřebitelské poptávky a zároveň štědrý podpůrný vládní balíček na opětovné rozběhnutí ekonomiky jsou hlavními důvody, proč by FED přeci jen mohl o vyšších sazbách uvažovat dříve. V USA ceny rostou nejrychleji od srpna 2008.
K tomu se přidávají dnešní data z amerického trhu práce. Počet nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti v týdnu končícím 5. červnem opět mírně klesl na 376 tisíc a dostáváme se tak do čísel, které panovaly před nástupem celosvětové pandemie.
Ještě lepší výsledky hlásí statistika pokračujících žádostí o dávky v nezaměstnanosti. Ta v týdnu končícím 29. květnem vykázala 3,499 mil. takových žádostí. Poprvé od vypuknutí pandemie se jejich počet dostal pod magickou hranici 3,5 mil.
Nižší počet Američanů bez práce znamená silnější spotřebitelskou poptávku, která je umocněná tím, že lidé si dopřávají ve zvýšené míře to, co si v uplynulém roce odpírali. To bude znamenat další inflační tlaky. FED se zatím drží své dosavadní rétoriky o tom, že sazby půjdou vzhůru nejdříve na přelomu let 2022/2023. Nynější vedení FEDu a resortu financí v Bidenově administrativě skutečně může znamenat, že tento závazek bude splněn. Nízké sazby podporují ekonomický růst, což je v tuto chvíli hlavní. Otázka inflace je sice pro FED velmi důležitá, ale američtí centrální bankéři dosud cílovali zotavení trhu práce. To se po dnešních číslech může změnit a inflace bude pro FED mnohem více skloňovaným tématem.
