Druhé čtvrtletí letošního roku bylo pro všechny země světa velmi složité. Potýkaly se s šířícím se koronavirem a v důsledku toho padaly ekonomiky napříč kontinenty. USA jsou na tom nejhůř, Asie naopak nejlépe. Evropa a Blízký východ se drží průměru a ČR nijak nevybočuje.
USA
Na první pohled na tom byla ve 2.Q nejhůře americká ekonomika. Zpřesněná čísla o jejím výkonu sice ukázala na nižší propad, než jaké byly předběžné odhady, ale čísla potvrzují, že se US ekonomika mezičtvrtletně propadla o 31,7 %. Tamní trh práce, který je klíčový a který bude nově podporovat svými kroky i FED, zatím vykazuje nejasnou kondici. Poslední čísla ukázala na týdenní přírůstek nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti o 1 mil. a těch pokračujících je více než 14,5 mil.
Evropa
Největší ekonomika Evropy se také potýká s mohutným propadem. Podle konečných čísel se HDP Německa meziročně propadlo o 11,3 % a oproti prvnímu čtvrtletí o 9,7 %. Očekávání trhů byla ještě o něco horší, přesto se jedná o historicky nejhorší výsledek německé ekonomiky. Problémy HDP tkví hned v několika segmentech. Především klesla spotřeba domácností, a sice o 10,9 %. V oblasti investic na tom byly nejhůře ty do strojů a zařízení, které šly dolů o 19,6 %. Ve stavebnictví investice klesly o 4,2 %.
Francouzská ekonomika klesla oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku o 13,8 %. Klíčové výdaje domácností se propadly o 11,5 %. Vláda země galského kohouta snížila své výdaje za toto období o 10,3 %. HDP Velké Británie meziročně kleslo o 21,7 % a mezičtvrtletně o 20,4 %. Spotřeba domácností klesla o 25,2 % a vládní výdaje se snížily o 16,9 %. Italská ekonomika šla ve stejném období meziročně dolů o 17,7 % a mezičtvrtletně o 12,8 %. Spotřebitelské výdaje se snížily o 6,7 %.Polsko je na tom jen o málo lépe. U našich severních sousedů se ekonomika meziročně snížila o 8,2 % a o 8,9 % vůči prvním třem měsícům letošního roku. I zde celkovému poklesu vévodily nižší výdaje domácností o 6,3 %. Podobně je na tom i maďarskéhospodářství, které oproti 2.Q loňského roku kleslo o 13,6 % a mezikvartálně o 14,5 %. Rumunská ekonomika šla meziročně dolů o 10,5 %, zatímco mezikvartálně o 12,3 %. Celkový výkon ekonomiky EMU se meziročně snížil o 15 % a mezičtvrtletně o 12,1 %.
Blízký východ
Izraelskáekonomika klesla meziročně o 28,7 % a mezikvartálně o 8,1 %. Tamní privátní spotřeba se snížila o neuvěřitelných 43,4 %.Turecko ve 2.Q letošního roku meziročně kleslo o 9,9 % a o 11 % oproti prvnímu čtvrtletí. Na celkovém snížení ekonomiky se nejvíce podílela nižší spotřeba domácností, a sice o 8,6 %.
Asie
Japonská ekonomika se za 2.Q meziročně propadla o 27,8 % a mezičtvrtletně o 7,8 %. Spotřeba Japonců klesla o 8,2 %. Výkon ekonomiky Jižní Koreje je velkým překvapením. Ve 2.Q se totiž meziročně snížil pouze o 2,7 % a v mezičtvrtletním vyjádření o 3,2 %. Korea se tak zařadila mezi země, které se s dopady koronaviru vypořádávají zatím velmi dobře.
Kapitolou sama pro sebe je Čína. Čínská ekonomika je anomálií v celém světě. Tamní ekonomika ve 2.Q totiž vzrostla o 3,2 %. Čína, jako země původu epidemie, zaznamenala sice pokles v 1.Q letošního roku o 6,8 %, prudký přechod do kladných čísel a rychlost údajného zotavení druhé největší ekonomiky světa budí další a další otázky. Už nyní velká část analytiků tvrdí, že čínským zveřejňovaným číslům se dlouhodobě nedá věřit a poukazuje na jejich cílené zkreslování. První dva kvartály letošního roku tomu jen napovídají.
Česká republika
Podle finálních čísel se výkon české ekonomiky ve 2.Q tohoto roku meziročně snížil o 11 % a mezičtvrtletně o 8,7 %. Pro českou ekonomiku jsou klíčové především dvě oblasti. Zahraniční poptávka a spotřeba domácností. Výdaje domácností klesly oproti 1.Q o 6,3 % a meziročně dokonce o 7,6 %. Dobře to bylo vidět zejména na spotřebě zboží tzv. dlouhodobé spotřeby. Tento typ zboží si lidé kupují v době, kdy mají dobrá či pozitivní očekávání svých budoucích příjmů. To dnes rozhodně neplatí, a proto jsou tyto nákupy odloženy na lepší časy. Dokud se výrazně nezvedne Německo a naši největší sousedé nezačnou utrácet, a dokud se Češi budou ve zvýšené míře obávat o své budoucí příjmy, bude to se zotavením domácí ekonomiky velmi složité.
Co dál?
Největším problémem napříč zeměmi je jednoznačně prudký pokles spotřeby domácností. Ty se obávají o své budoucí příjmy, a proto se jejich spotřeba většinou soustřeďuje na nákup nezbytného zboží. Naopak zboží dlouhodobé spotřeby, které je většinou financováno úvěrem, se odsouvá na lepší časy.
Vládní výdaje tuto mezeru ve spotřebě nemohou pokrýt. Pokusy o tuto strategii jsou velmi nákladné a ve výsledku je opět zaplatí firmy a domácnosti.
